Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR a uznávaný odborník na otázky bezpečnosti Andor Šándor v rozhovoru pro youtubový kanál Zákony bohatství hovořil o tématech souvisejících s válkou na Ukrajině. Tazatelé projevovali obavy, že nás naše vláda vleče do války; Šándor připustil, že politici dělají řadu zbytečných rozhodnutí. Také blokování webů veřejnost znepokojuje, podle generála takové počínání vykazuje totalitní tendence. Zároveň poukázal i na tendenci ukrajinského prezidenta nás do války vtáhnout.

I přes obavy, že život se vymyká naši kontrole, což vyvolala covidová pandemie či současná zuřící válka na Ukrajině, nesmíme podle generála Šándora zapomínat opravdu žít. Řekl to v souvislosti s nenávistnými komentáři, které se dnes šíří českým internetem a jejichž terčem se pro své názory stává mnohdy i on sám.

„Zažíváme problémy, které mohou řadu lidí vážně vnitřně ohrožovat, třeba že svůj život nemají pod kontrolou, že může dojít k další válce, v takové době žijeme. Ale proboha! Každý máme jen jeden život, tak žijme, žijme ho plně. Co bude, to nevíme, snažme se žít teď a snažme se žít dobře. Ta hrůza, která se šíří mezi některými lidmi… ta je neuvěřitelná,“ poznamenal.

Rusko–ukrajinský konflikt je předně konfliktem informační války, upozorňuje Šándor. „Na základě toho my tento konflikt hodnotíme. Ted jsme svědky často různých hodnocení, která nemusí vždy odpovídat pravdě, protože nevíme, co Rusové skutečně chtějí tou vojenskou invazí docílit,“ uvedl, že je zřejmě, že Rusko mělo vojenský plán, a že stejně tak je zřejmě, že ten plán se díky vzdoru Ukrajinců nenaplnil. „A my nevíme, kam až budou Rusové ochotní zajít,“ dodal.

Mluvíme skutečně o druhé fázi války? „To skutečně nevím, jsme v době, kdy se Rusové evidentně budou snažit, z jejich vnímání oni už nemají cestu zpět. Pokud se poučí z vojenských chyb a válku povedou kompetentní velitelé, jsou schopni ukrajinskou armádu někam dotlačit a převálcovat. Ale představa, že by Ukrajina dobyla Luhansko, Doněcko a Krym zpět, se mí zdá jako nulová pravděpodobnost,“ míní generál.

Diváky zajímalo, zda je skutečně pravda, když česká vláda svým občanům tvrdí, že „jsme ve válce“? „Jsem přesvědčen, že přesto, že ten konflikt je vážný bezpečnostní problém, tak Česká republika ve válce není. Na Ukrajině se nebojuje o demokracii. Ukrajina bojuje o národní svrchovanost,“ upozornil Šándor s tím, že nepovažuje za nutné se takto strašit, je ale potřeba, aby tajné složky dělaly maximum pro naši bezpečnost.

Jak dlouho podle Šándora válka ještě potrvá? „Je obtížné, kdy válka skončí, neznáme ty Putinovy cíle. Je nepochybné, že čím Ukrajina bude silnější, tím delší ten konflikt bude,“ řekl s tím, že tím neříká, že by Ukrajina silná být neměla.

Veřejnost v chatu často vyjadřovala názor, že vláda ČR by neměla zbraně na Ukrajinu dál posílat. Šándor by poskytoval pouze zbraně, které lze označit za obranné. „Jsou dvě možnosti. Buď posilovat Ukrajinu, tím zmenšujeme možnost, že by Putin pokračoval dál, v tu ale příliš nevěřím. Nebo rezignujeme, Putin si udělá politicky, co chtěl, a já jen pevně věřím, že není pravdou to, že bude pokračovat dál. Ruská armáda krvácí, zdaleka není tak elitní,“ naznačil, že to je jeden z důvodů, proč by ruská armáda neměla pokračovat na Pobaltí, Polsko, Slovensko či do České republiky.

Lidí také projevovali v diskusi obavy, že nás Fialova vláda, „vláda neodborníků“, zavleče bezhlavě do války. „Nedělejme si žádné iluze, některá vyjádření vlády jsou těžko akceptovatelná. Faktem je, že jsme jednou z nejvýraznějších zemí, která do Ukrajiny zasílá útočné zbraně. To když nás, doufejme, nezavede do války, tak to nepochybně na dlouhá léta bude velkým problémem v rusko–českých vztazích. Je dobře, že pomáháme, ale některé výroky, tvrzení a politické akce považuji za zcela zbytečné,“ vyjádřil generál Šándor svůj názor.

V kontextu toho nemohl nezmíntl tlak některých českých i evropských politiků na ukončení odběru ruského plynu do Evropy, což může podle něj vést i po skončení války „k zásadní destabilizaci Evropské unie, jestli ne k jejímu rozpadu“.

Exponovanou otázkou v diskusi bylo také zablokování některých webů, které podle vlády šířily v souvislosti s válkou dezinformace. „Není to návrat k totalitě?“ zajímala se další tazatelka, jak tuto záležitost Šándor vnímá.

Předně připomněl, že zde máme v Ústavě zaručenu svobodu projevu, což by v tomto případě mohl změnit jedině ústavní zákon. „Vláda se to ale neobtěžovala změnit ani normální zákonem, udělala to na základě administrativního opatření, nemyslím, že dobře. Bez ohledu na to, co se na těch webech šíří. S dezinformacemi se má bojovat informacemi. Dnes vidíme, že i jiný názor bývá označován jako dezinformace,“ podotýká s tím že hranice je zde velmi křehká.

„Není to nic, co by posilovalo demokracii, má to samozřejmě nepochybně tendenci směřovat k té totalitě. K takovému kroku bych se nikdy neodvážil, nikdy bych jej nepovažoval za správný. Cenzura je směšná. Bohužel nám nevládnou nejlepší synové a dcery tohoto národa, to si musíme uvědomit,“ zmínil Šándor.

Přijde mu přímo „odporné“ potírání tzv. dezinformací u nás, a výzvy, aby lidé udávali „dezinformátory“: „Přijde mi to trochu mimo mísu, nevím, co z tohohle národa chce taková výzva vytvořit,“ konstatoval, že to je cesta k většímu rozvratu společnosti.

„Demokracie je o diskusi. Nemůžeme to dělat tak, že tu bude nějaký panel ne hloupých a ne nevzdělaných lidí, kteří ovšem mají svůj nějaký názor, o kterém nemusíme být vůbec přesvědčení, že je správný. A oni budou rozhodovat o tom, co je správně? To je nebezpečné,“ vyzval k zamyšlení spíše nad tím, kde jsou kořeny dezinformací.

Chtělo by to více citlivosti a s občany jednat jako s lidmi: „Občané tvoří tuto zemi, platí daně, ze kterých jdou platy politikům. Politici sami nevytvářejí žádnou hodnotu, ze které by šlo něco pozitivního, co se týče peněz a podobně. Lidé si zaslouží, aby se vláda chovala nikoliv přezíravě, a aby její jednotliví představitelé neprohlašovali, proboha, že ‚vláda tu není od toho, aby se starala o lidi“, nebo s platem čtvrt mega aby neříkali ‚utáhněte si víc opasky‘. To není vůči lidem vůbec fér,“ spráskl Šándor ruce nad výroky některých ministrů i dalších vrcholných představitelů.

Čím dál více polarizující začínají být názory na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Šándorovi se nelíbí jeho snaha nás do válečného konfliktu vtáhnout: „Tato jeho snaha mi skutečně moc nekonvenuje. Možná mi za to někdo bude okopávat kotník, ale co udělal on, aby se tomu konfliktu vyhnul? Co udělal on pro naplnění dohod Minsk–2, na základě kterých byl zvolen prezidentem?“

„Myslím si, že si nezasloužíme od Volodymyra Zelenského výčitky. Chováme se k nim velmi dobře. Když vidím, jak ukrajinský velvyslanec Melnyk v Německu kohokoli nakope do řiti… včetně kancléře Scholze a prezidenta Steinmeiera, tak si říkám – proboha, kde to jsme? Jaký má Zelenskyj zájem si poštvat největší a nejsilnější evropskou zemi proti sobě? Zelenskyj to možná přehání. Nerozumím úplně dobře jeho politice. Tu snahu nás do konfliktu vtáhnout… neměli bychom ji vyslyšet víc, než za rámec toho, co děláme,“ míní Šándor.

Stranou nezůstala ani otázka vojenské základny USA v Česku: „Chceme ji tu mít? Nebylo by to přilévání oleje do ohně?“ zněl další dotaz. „Bezpečnostní situace není až tak dramatická, že by tu musela být nutně americká základna. Já jako voják s tím ale nemám žádný velký problém. Má to své výhody, jsem ale spíše zastáncem radaru, to jsou informace. Ten problém se spíše zamotal tím, že s tím přišla ministryně obrany Černochová, aniž by měla něco projednaného,“ připomněl generál Andor Šándor.